Čtvrtek 1. prosince 2016 bude významný den nejen pro všechny Ivy, které oslaví svůj svátek, ale také pro všechny podnikatele a firmy poskytující stravovací a ubytovací služby. Právě v tento den totiž pro ně začne platit povinnost evidovat veškeré tržby prostřednictvím speciálních k tomuto účelu určených technologických řešení, jež budou o příjmech automaticky informovat příslušné státní orgány.

Na problematiku EET (elektronická evidence tržeb) samozřejmě můžeme pohlížet z libovolného úhlu. Každopádně, jisté je jedno: Zákon platí a prvními subjekty, na které dopadne, jsou již zmiňované bary, restaurace, hotely a další provozovny.

Evidenci tržeb budou zajišťovat speciální zařízení (terminál, tiskárna, …) a software, tedy prostředky, které se mohou poškodit, případně být ovlivněny chybou. Co v takových případech dělat? Snažit se vše rychle opravit a pro případy, kdy náprava nebude až tak snadná se pojistit…

Fakta

Zákon č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb, v § 29 – Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob – definuje dva typy správních deliktů, za které mohou být firma či podnikatel sankcionováni. Výše pokuty může dosáhnout až 500 tisíc korun.

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že závažným způsobem ztíží nebo zmaří evidenci tržeb.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že jako osoba, která eviduje tržby, poruší povinnost

a) zaslat datovou zprávou údaje o evidované tržbě správci daně,
b) vystavit účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne,
c) umístit informační oznámení,
d) zacházet s autentizačními údaji nebo certifikátem pro evidenci tržeb tak, aby nemohlo dojít k jejich zneužití.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo 2 písm. a) nebo b),
b) do 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 2 písm. c) nebo d).

Zdroj: Sbírka předpisů České republiky

Realita

Vzhledem k tomu, že důvody pro udělení pokuty jsou – jak už to tak v tuzemské legislativě bývá – definovány velmi vágně, může se velmi snadno stát, že oprávněný kontrolní orgán (finanční úřad nebo celní úřad) se rozhodne trestat i v případech, které potrestaný subjekt dost dobře nemohl ovlivnit – např. v situaci, kdy dojde k poškození technologického vybavení v pracovní době a podnikatel či zaměstnanec firmy by tak de facto měli přestat přijímat tržby. O tom, že podobná situace může nastat, asi pochybuje jen málokdo. A představa, že uprostřed směny např. provozovatel restaurace oznámí hostům, že zavírá a navíc si za své služby nevezme peníze, je asi hodně naivní. Nicméně – zejména s přihlédnutím k některým ne zrovna pozitivním charakterovým rysům některých obyvatel naší krásné země – lze jen stěží očekávat, že by se o podobném prohřešku nedozvěděl příslušný kontrolní orgán. Prokázat prohřešek přitom nebude až tak obtížné. Co s tím?

Odpovědnost je na zaměstnavateli

Asi nejhorší situace nastane v okamžiku, kdy viníkem chyby nebudou technologie, ale lidé – konkrétně zaměstnanci. Firmy a podnikatelé totiž odpovídají za jakoukoli chybu svých zaměstnanců – ať už neúmyslnou, nebo úmyslnou.

Ostatně to pro server Parlamentní listy potvrdila Jaroslava Hanková, vedoucí týmu daňových poradců skupiny Apogeo: “Pokud číšník nebo servírka v restauraci nenamarkuje hostovu útratu a finanční správa to odhalí, sankce budou směřovat k zaměstnavateli, nikoli k zaměstnanci. Nebude přitom rozhodující, zda půjde o neúmyslné jednání, nebo okrádání zaměstnavatele.”

Prokažte snahu

Řešení takové situace je možné pouze kombinací dvou opatření – pojištění a proškolení a poučení personálu, aby zvládl práci s registrační pokladnou a chápal důsledky případných pochybení. Ve druhém případě je nutné vést o proškolení a poučení dokumentaci, ve které tento krok podpisem stvrdí i zaměstnanci.

Podle Jiřího Žežulky, daňového experta skupiny Apogeo, který svá tvrzení může opřít o zkušenosti z postu šéfa finanční správy, se v případě prokazatelného proškolení jedná o jediný postup, který by firmám a podnikatelům měl pomoci obhájit před finanční správou případné “zatajení” části tržeb v režimu EET v důsledku chyby zaměstnanců.

Pojistěte se

Jak již bylo řečeno, je jedním z opatření, která mohou významně pomoci při (neúmyslných) problémech s předáváním informací o tržbách v režimu EET, pojištění. V současné době tuto možnost nabízejí dvě pojišťovny, a sice Pojišťovna Generali a ČSOB Pojišťovna. Každá z pojišťoven nabízí specifické řešení a krytí potenciálních rizik.

Pojišťovna Generali, která pojištění nabízí v rámci speciálního produktového balíčku Gastro, kryje rizika spojená s registračními pokladnami v širším rozsahu, než je jinak u elektroniky a výpočetní techniky běžné. Pojištění se vztahuje jak na hardware, tak na software, a to včetně případů, kdy například neopatrný host, polije pokladnu a způsobí její poškození. Nově pojištění kryje také náklady na obnovu dat po pojistné události včetně případné sankce udělené státními orgány za neodeslání datové správy správci daně, například z důvodu zničení pokladny a uložených dat po úderu blesku.

ČSOB Pojišťovna nabízí Pojištění prodloužené a rozšířené záruky pro zařízení sloužící elektronické evidenci tržeb jako samostatný produkt. Pojištění kryje prodlouženou záruku, nahodilé poškození (např. již zmíněné zničení v důsledku polití) a odcizení zařízení (pokladny určené speciálně pro EET, telefonů, tabletů apod.). Pojištění se vztahuje i na specifická rizika ztráty dat v případě výpadku elektrického proudu, zkratu, přepětí apod.

Když se nelze bránit, je třeba se chránit

Zákon o evidenci tržeb obsáhle definuje povinnosti podnikatelů a firem ve vztahu k EET. Odpovědnost za jejich plnění navíc zcela předává na zaměstnavatele, byť právě v segmentech ubytování a stravování se lze nejčastěji setkat s různými formami přilepšování si ze strany zaměstnanců. Podnikatelům tak de facto nezbývá skutečně jiná cesta, než důsledně dodržovat pravidla, maximálně se snažit vysvětlovat možné důsledky chyb a v neposlední řadě se chránit před možnými důsledky závad.

Tzv. EET pojištění chrání především před chybami či závadami na elektronických zařízeních a před důsledky jejich nefunkčnosti. Obranu před (neúmyslnými) chybami zaměstnanců pak musí zajistit jiný pojistný produkt (pojištění odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli). Každopádně nelze říci, že by řešení potenciálních problémů neexistovalo. Pouze zase a znovu zatíží kapsy těch, kteří na zákon o evidenci tržeb doplatí nejvíc – na poskytovatele služeb.