Pocit bezpečí v rodině není pro mladé lidi dán jen absencí konfliktů. Mimo jiné to vyplývá z průzkumu, který v loňském roce realizovala pojišťovna UNIQA s agenturou NMS. Ten také ukazuje, že významnou roli hraje v této oblasti také schopnost rodiny projevovat lásku, podporu a vzájemné porozumění. Právě v těchto oblastech mladí lidé často vnímají největší nedostatky.

Neumíme si projevit lásku?

Až 13 procent mladých lidí má podle průzkumu pocit, že si v rodinách neumíme projevovat
lásku. Podle psycholožky Kornélie Ďuríkové ze slovenské neziskové organizace Liga za duševné
zdravie to souvisí s vysokou citlivostí mladé generace na kvalitu mezilidských vztahů.

„Jsou vnímavější vůči kvalitě mezilidských vztahů. Pro tuto ‚generaci Z‘ mladých lidí narozených kolem
roku 2000, ale i mladší z ‚generace Alfa‘ narozených kolem roku 2010, jsou tyto vztahy klíčové. Žijeme
v napjaté době a oni to těžko snášejí. Je v nich výrazná touha po lásce, přijetí a dobrých mezilidských
vztazích,“ tvrdí psycholožka.

Průzkum zároveň ukázal, že mladí lidé vyrůstající ve vícegeneračních domácnostech se častěji než
jejich vrstevníci z jiných typů rodin dokonce někoho z rodiny bojí.

„Může to být rozpor v hodnotách, rozdílné názory na svět, na dnešní dobu a také odlišný styl
komunikace. Mladí lidé také touží po uznání a respektu. Konflikty ve vícegeneračních rodinách mohou
pramenit právě z těchto rozdílů mezi generacemi a vzájemného nepochopení,“ vysvětluje Kornélia
Ďuríková.

Chybějící podpora a její důsledky

Stejný podíl mladých lidí (výše zmiňovaných 13 procent) zároveň uvádí, že v rodině postrádá podporu. Proč mají tento pocit a co to znamená pro jejich život?

„Je to o naplňování základních lidských potřeb – zmíněného vyslyšení, bezpečí, přijetí. Mladí lidé
zřejmě vnímají jejich nedostatek. Žijeme rychlou dobu, rodiče se snaží zajistit finance na fungování
rodiny. Často se ženou za tím, aby jejich děti měly všechno, o čem si myslí, že to potřebují. Jenže ono
to často vůbec není jen o penězích. Hezká dovolená může být i na chatě, nemusíme jet na Maledivy.
Je to hlavně o mezilidském kontaktu, lásce a pochopení,“ dodává Ďuríková.

Podle ní je rodina klíčovým stabilizačním prvkem v životě mladého člověka.

„Pokud děti nemají pocit stability v rodině, rozkolísá to celý jejich svět. Dění kolem nich nemusí být
ideální, ale pokud má dítě od nejbližších pocit jistoty, přijetí a lásky, v tom nejistém, nebezpečném,
nestabilním světě dokáže kráčet. Jinak je v něm ztracené. Pokud dítě nemá pevné kořeny, velmi rychle
se mohou rozvíjet i psychické obtíže.“

Zkusme se pochopit navzájem

Cesta ke zlepšení rodinných vztahů podle odborníků nevede přes dokonalost, ale přes otevřenou
komunikaci, respekt a ochotu porozumět rozdílům mezi generacemi.

„Je to o komunikaci a výchově příkladem. Když rodina funguje tak, že si navzájem pomáháme, nejsme
si přítěží, ale obohacením. Když dokážeme stanovit hranice a respektovat své potřeby. Děti nemusí být
vychovávány podle pravidel, podle kterých vychovávali jejich maminku před 40 lety. A zase vnímám, že upřímně chtějí pochopit své rodiče. Není to jen o tom, že se navzájem bavíme, ale i jak se bavíme.
Pokud upřímně chceme, najdeme společnou řeč,“ uzavírá psycholožka.