Retroaktivitou neboli zpětnou účinností (popř. zpětným působením) právního předpisu se označuje stav, kdy schválený zákon působí i zpětně, tj. do doby před svým schválením. Rozeznává se retroaktivita (zpětná působnost) pravá a nepravá. Zpětná působnost pravá se pokládá v zásadě za nepřípustnou legislativní techniku, neboť je v rozporu s požadavkem legitimního očekávání a právní jistoty. Podstata tzv. nepravé zpětné působnosti je v tom, že pokud není stanoveno jinak, řídí se ustanoveními nového právního předpisu i právní vztahy vzniklé před jeho účinností. Vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé před účinností nového předpisu, se však posuzují podle dosavadních předpisů.