Škody se v zásadě dělí na:

• Skutečné škody (tj. zmenšení majetku poškozeného);
• Ušlý zisk (to, čeho se mohlo poškozenému dostat při obvyklém sledu událostí, nebýt vzniku škody).

Škoda se chápe jako újma, která nastala v majetkové sféře poškozeného a je objektivně vyjádřitelná penězi a je tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především poskytnutím peněz, nedochází-li k naturální restituci.

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, používá v zásadě místo pojmu škoda pojem újma. Přesná formulace je obsažena v § 2894 odst. 1: Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy (škody) na jmění.