Pojištění staveb, nemovitostí (určených pro bydlení či rekreaci) a domácností  patří do skupiny pojistných produktů, které lze sjednat on-line přes internet, případně na přepážkách České pošty nebo u „speciálně vyškolených“ pracovníků jiných organizací, které jinak poskytují zcela odlišné služby. Dalo by se tedy říci, že tento typ pojištění není nijak složité sjednat a pojištěnému nehrozí, že by mohl udělat nějakou zásadnější chybu, která by mohla ohrozit plnění v případě, že k pojistné události nakonec opravdu dojde. Jenže ouha, skutečnost (a bohužel také zkušenosti) jasně ukazují, že zdánlivě jednoduché produkty v sobě skrývají mnoho potenciálních rizik a záludností.

Pojmy a jejich výklad. Události, které neprofesionála ani nenapadnou. Pravidla pojišťoven a legislativní omezení, o nichž laik obvykle ani netuší, že existují. Příliš vysoká míra spoluúčasti. Podceněná hodnota majetku. Snaha ušetřit. To všechno jsou faktory, které mohou negativně ovlivnit kvalitu pojistné smlouvy, respektive výši plnění při pojistné události.

Nemovitost není domácnost

Základní omyl, který se v souvislosti s pojištěním nemovitostí stále ještě objevuje, vyplývá z pocitu, že když si vlastník (nebo kdokoliv jiný, kdo za nemovitost odpovídá) uzavře pojištění nemovitosti, pojistí si současně i domácnost. Ale to není pravda. Pojištění domácnosti zahrnuje vybavení domácnosti. Nemovitost, tedy zdi a další k nim pevně připojené prvky, lze pojistit pouze pojištěním nemovitosti. Obě pojistky přitom mohou, ale také nemusí být součástí jedné smlouvy.

Záplava vs. povodeň

Ano, je to tak. Záplava a povodeň jsou skutečně dvě různé události. Zatímco při povodni dochází k zatopení rozsáhlých území vodou, která vystoupila z břehů vodních toků a nádrží (obvykle následkem atmosférických srážek), záplavu způsobuje voda stékající po povrchu (příčinou může být kromě srážek například také havárie vodovodního potrubí). A i když většina pojišťoven již kryje automaticky obě rizika, není radno na rozdíl zapomínat.

Vodovodní škodu nezpůsobí přetečená vana

I když si to stále ještě mnozí klienti myslí, pojištění vodovodních škod nekryje škody, které vzniknou jinak, než poruchou vodovodního zařízení. Ani přeteklá vana, ani voda z rozbitého akvária (pokud nejsou tyto škody dopojištěny či přímo zahrnuty ve smlouvě), ani voda zateklá z okapu nebo při přívalovém dešti otevřeným oknem nepatří mezi vodovodní škody (konkrétně se na ně vztahuje připojištění škod způsobených atmosférickými srážkami nebo zatečením).

Vystoupení vody z odpadního potrubí

Další z rizikových faktorů, na které se často zapomíná, vyplývá z prostých fyzikálních zákonů. Hladina vody na obou stranách trubice se vyrovnává. A do domácnosti se tak může snadno dostat něco, co nikoho nepotěší. Pojištění tohoto rizika přitom není automaticky součástí pojištění u mnoha pojišťoven.

Aktualizace smluv

Velkým problémem, na který často narážíme, je kontrola a případné doplnění či aktualizace pojistných smluv. Pojištění nemovitosti či domácnosti se sjednává na jeden kalendářní rok. Pokud však pojistník (plátce pojistného) smlouvu nevypoví, platnost se automaticky prodlužuje. To je samozřejmě výhodné v okamžiku, kdy se pojištěný nechce každý rok znovu a znovu zabývat výběrem pojištění. Ovšem přináší to také poměrně zásadní hrozbu. Často se totiž stává, že se smlouva automaticky prodlužuje i několik let. A nikdo si přitom neuvědomuje, že se mezitím mohla spousta věcí změnit.

Většina majitelů své nemovitosti a zejména domácnosti průběžně vylepšuje, doplňuje vybavení, nakupuje nové přístroje, cennosti, elektroniku, sportovní vybavení. Jejich hodnota však v původní smlouvě započítaná nebyla. A když dojde k pojistné události a pojišťovna začne zkoumat, zda celková hodnota pojištěného majetku odpovídá současné hodnotě, zjistí, že to tak není. Dojde ke krácení pojistného plnění a majitel může přijít i o hodně peněz. Z pohledu pojišťovny jde přitom o oprávněné rozhodnutí – je na každém, aby se o pojistnou smlouvu staral. Případně, aby si na to najal pojišťovacího poradce.

Nová vs. časová cena

Téma samo pro sebe jsou ceny pojištěného majetku, respektive hodnota, kterou bude pojišťovna platit. Pokud je nemovitost či domácnost nová, je logické, že stačí pojištění  na tzv. časovou hodnotu (cenu majetku v okamžiku, kdy došlo k jeho poškození nebo zničení). Ale jak vybavení stárne (některé věci v domácnosti vydrží i desítky let), je samozřejmě lepší přejít na novou cenu (částku, za kterou by se poškozený majetek dal pořídit nový (ten samý či obdobný typ) v okamžiku, kdy k pojistné události došlo). Rozdíl je jasný – zatímco za časovou hodnotu se věc koupí  v bazaru, za novou cenu se pořídí věc nová.

Novou cenu je samozřejmě možné sjednat už na začátku a pak se nikdo nemusí zatěžovat přemýšlením, zda již hodnotu změnit, nebo ještě ne. Stále se však setkáváme s majiteli, kteří chtějí ušetřit a tak preferují cenu časovou. A u těchto smluv se musí ve správný okamžik podmínky upravit.

Je lepší sjednat smlouvu sám a nebo přes makléře?

Asi jen málokdo by čekal, že doporučíme první variantu. Vždyť sami makléřské pojišťovací služby poskytujeme. Pro uvedené doporučení však můžeme předložit množství argumentů, které přímo s praxí makléře de facto nesouvisejí. Jsou však významné.

Asi nejdůležitějším důvodem proč využít služeb makléře, je případná podpora a pomoc při řešení pojistných událostí. Ne, že by pojišťovny prvoplánově nechtěly plnit své povinnosti. Často však narazí na nejasnosti nebo drobné rozpory a bez potřebného znalostního zázemí se argumenty zajišťují jen obtížně.

Pojišťovací makléř (nebo makléřská společnost) se také postará o aktualizaci smluv. A to včetně rady, jak případně smlouvu doplnit nebo upravit.

A v neposlední řadě pojišťovací makléř – díky svým znalostem a zkušenostem – upozorní klienta i na možná rizika, která si on sám neuvědomuje, protože často ani neví, že podobné problémy mohou nastat a sestaví rizika tak, aby vyhovovala daným podmínkám.