Chystaná novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, která čeká, až ji poslanci začnou projednávat ve 2. čtení, se pomalu ale jistě mění ve velkou blamáž. A na vině jsou podle serveru iHNed.cz opět provize ze životního pojištění. Tedy téma, kterému se média v posledních měsících věnují více, než je zdrávo. Už proto, že jejich autorky a autoři často své závěry staví na nesmyslných argumentech. Nehledě na skutečnost, že celá novela se pro většinu zástupců médií změnila v jediné téma – provize z prodeje životního pojištění, a to se navíc rychle stává velkým politickým problémem. Ale to je téma na samostatný článek. Teď se raději vrátíme k provizím…

Provize z prodeje životního pojištění se v posledních týdnech a měsících staly velkým tématem pro spoustu lidí. Zejména pak pro nemálo poslanců, kteří se rozhodli, že si na nich vylepší jméno. Často bez jakékoli znalosti věci. A protože podobné příležitosti je třeba vytěžit, objevují se postupně nejrůznější návrhy, jak celou věc vyřešit. Poslední představil poslanec za ČSSD Ladislav Šincl. Ten navrhuje, aby se výše provize omezila na maximálně 150 procent ročního pojistného, které by pojišťováci dostávali v průběhu 5 let. Pojišťovny – alespoň podle zmiňovaného článku – s tímto záměrem údajně souhlasí. Opačný názor zastává Ministerstvo financí a také profesní organizace zastupující pojišťovací zprostředkovatele.

Rozpor mezi oběma zmiňovanými stranami komplikuje další projednávání novely. Tu v současné době řeší členové rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny. A ti projednávání včera (10. 6. 2015) přerušili. Původně plánovaný termín pro projednání návrhu ve 2. čtení (16. 6. 2015) tak padl. Jak ovšem uvádí server iHNed.cz, na stejný den je na programu novela zákona o pojišťovnictví. A do ní navrhl svůj pozměňovací návrh Ladislav Šincl také. I v tomto případě tak lze očekávat bouřlivou debatu.

Řešme problémy, nikoliv pseudoproblémy

Nejsmutnější na celé záležitosti je fakt, že se tolik lidí snaží svými návrhy regulovat něco, co regulaci nepotřebuje. Problém tzv. přetáčení smluv o životním pojištění, kterému mají úpravy zabránit, by se totiž dalo vyřešit velice jednoduše:

• Posilováním finanční gramotnosti obyvatel.
• Využíváním kontrolních pravomocí, které má Česká národní banka.

Přetáčení smluv je bezesporu velká lumpárna. Problém však spočívá primárně v samotných pojišťovnách, které údajně souhlasí se snížením provizí pro zprostředkovatele (jež si samy vychovaly a naučily zlozvykům, proti nimž teď tak vehementně brojí). Tradiční životní pojištění, které dlouhá desetiletí primárně sloužilo k ochraně blízkých pojištěného pro případ jeho úmrtí, invalidity či závažné choroby, s čímž souvisí ztráta příjmu rodiny, se totiž v posledních letech změnilo v investiční produkt. A jako takový jej klienti využívají a zprostředkovatelé prodávají. Místo dlouhodobé ochrany slouží ke zhodnocování peněz. A že to nefunguje, není vina zprostředkovatelů a už vůbec klientů. Životní pojištění má prostě chránit, ne vydělávat.

Ať už novela zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích nakonec dopadne jakkoli, je jasné, že „poradci“, kteří v současné době bez uzardění radí klientům, aby rušili své smlouvy o životním pojištění a převáděli je k jiné pojišťovně, si najdou cestičku k očekávanému zisku. A nebo se zaměří na jiné produkty.