Až o osm tisíc korun měsíčně méně – to je nejčastější důsledek vážných životních situací, jako jsou vážné nemoci a úrazy, péče o nemohoucího člena rodiny či smrt partnera. Finanční potíže pak lidé řeší uskromněním se, ale ve velké míře musí sáhnout do naspořených peněz, brát si půjčky či prodávat majetek. V těžkých chvílích se obracejí na někoho o pomoc, většinou na členy rodiny a přátele. Nejčastěji mile překvapují vlastní děti. Vážné životní situace často vedou ke ztrátě zaměstnání a nutnosti hledat nový způsob obživy. Bývají také zatěžkávací zkouškou partnerských a rodinných vztahů – problematické vztahy ji nevydrží a ty harmonické naopak utuží. To jsou výsledky letošního průzkumu agentury Ipsos u lidí, kteří v posledních pěti letech vážnou životní situaci zažili, pro Pojišťovnu České spořitelny.

Vážné životní situace měly vliv na finanční situaci téměř každého dotazovaného. Jako zásadní tento vliv označila více než polovina respondentů. „Příjem se nejčastěji snížil o 8 000 korun, pro normální fungování scházelo domácnostem 6 500 korun. Rozpočet nejvíce zatěžovaly náklady na bydlení a lékařskou péči, nezanedbatelné však v takové situaci byly i výdaje za jídlo,“ komentuje výsledky průzkumu Martina Švábová, manažerka výzkumu Pojišťovny České spořitelny. Průzkum probíhal u lidí, kteří se minimálně půl roku léčili z nemoci nebo úrazu, nebo po stejnou minimální dobu o někoho nemohoucího pečovali, nebo jim zemřel partner. „Nejčastěji byli lidé v pracovní neschopnosti 11 měsíců, celková léčba a rekonvalescence byla však delší, většinou probíhala 17 měsíců. Péče o nemohoucího trvala nejčastěji rok, nejvíce lidí má zkušenost s péčí o onkologické pacienty,“ přibližuje zkušenosti dotazovaných Martina Švábová. Lidé nejčastěji pečovali o vlastní rodiče, a to sami, jen tři lidé z deseti mají po ruce pečovatele. V jedné třetině případů došlo kvůli zajištění péče k sestěhování. „Průzkum také ukázal poměrně velké procento lidí, kteří se takto dlouhodobě léčí z vážné nemoci nebo úrazu, v naší populaci je to téměř každý desátý,“ doplňuje Martina Švábová.

Nejčastější řešení finančních potíží – omezení vlastních tužeb, útrata spoření, přivýdělky, půjčky nebo prodej majetku

Uskromnit se po vážné situaci musejí všichni. Nemocenská nebo invalidní důchod obvykle nestačí. Největší finanční potíže prožívají lidé s hypotékou. Finanční problémy pak lidé nejčastěji řeší útratou naspořených peněz, různými přivýdělky, půjčkami nebo prodejem majetku. „Právě finanční jištění vážných životních situací je hlavním cílem životního pojištění. Výsledky průzkumu a znalost potřeb lidí v těchto situacích jsou proto důležité pro přípravu našich produktů a služeb,“ říká Petr Procházka, ředitel úseku řízení produktů Pojišťovny České spořitelny. „Pokud si lidé životní pojištění sjednají a později se jim stane úraz nebo vážně onemocní, nahradí jim výpadek příjmu, když kvůli potřebnému léčení dlouhodobě nemohou pracovat. Důležitý je však správný výběr pojistných rizik a dostatečné nastavení výše pojistných částek. V žádné smlouvě by určitě nemělo chybět pojištění vážných nemocí a úrazů, jejich trvalých následků a invalidity,“ doporučuje Petr Procházka.

Pomohou především finance a vlastní děti

Zhruba polovina lidí v těžké situaci požádala někoho o pomoc, převážně členy rodiny a přátele. Nejčastěji žádali o finanční výpomoc. Psychologa nebo psychiatra vyhledala zhruba třetina, téměř čtvrtina užívala antidepresiva. Svou oporou nejčastěji příjemně překvapily vlastní děti. Naopak zklamání přišlo nejčastěji od lékařů, v případě nemocných nebo lidí po úrazu, ale i od zaměstnavatele a někdy také od partnerů. „Člověk samozřejmě očekává, že případná nemoc nebo úraz se rychle vyřeší. Jen obtížně se pak smiřuje s realitou dlouhodobé léčby nebo handicapu. Jednou z fází vyrovnávání se se situací je hledání viníka, a tak se lékaři mnohdy stávají logickým ‚hromosvodem‘, když pacienti tradičně připisují své potíže a komplikace pozdní diagnóze nebo nevhodné léčbě. Stejně tak zaměstnavatelé, kteří podle mých zkušeností reagují ve většině případů dobře. Každá firma však potřebuje dobře fungovat a chybějící kolega musí být nahrazen. Poměrně rychle se tak ztrácí vazba na zaměstnavatele. Téma partnerských vztahů vnímám jako nejdůležitější. Ovšem každý vztah je jedinečný. Jak to partner zvládne, nezáleží zdaleka jen na tom, jak má druhého rád. Jde o jeho osobnost, odolnost vůči zátěži, postoje. V neposlední řadě jde i o chování pacientů, kteří se ve fázích svého vyrovnávání se situací někdy začnou chovat vůči partnerovi tak nepříjemně, až ho doslova vyštvou,“ upozorňuje psycholog Tomáš Vašák.

Často je nutná změna zaměstnání

Po vážné životní situaci lidé často přicházejí o práci a hledají nový způsob obživy. Po vyléčení mnohdy nemohou vykonávat svoji původní profesi, a tak hledají alternativní zaměstnání, které je v jejich fyzických silách. Aby nemocní a pečující ušetřili čas, hledají práci co nejblíže svému bydlišti. „Každá změna je obtížná a hledání nového uplatnění je změna velká. Největší riziko hrozí, když se to nedaří hned. Neúspěch začne působit na psychiku a lidé mnohdy začnou propadat smutku a rezignují. Mají pocit, že ztratili svou hodnotu. Snadno pak sklouznou do apatie. Únikem z takové situace může být alkohol, pád do dalších nemocí a somatizací, což celou situaci ještě zhorší,“ říká Tomáš Vašák.

Prověrka rodinných vztahů a nové uspořádání domácnosti

Vážné situace mají vliv na stabilitu rodiny, dochází k narušení vztahů a k novému uspořádání. Průběh má často podobný scénář: Vážná událost spustí pracovní změny, které způsobí finanční problémy. Ty mají vliv na vztahy a vedou ke změnám v chodu domácnosti. Vážná situace tak proměňuje role členů domácnosti a dělbu práce v rodině. Postupem času si na novou situaci všichni zvyknou a hůře či lépe se s ní vyrovnávají. „U rodinných vztahů výzkum ukázal následující pravidla: Pokud byly vztahy harmonické a stálé ještě před událostí, mají tendenci vydržet a nerozpadnout se, naopak se posílí. Pokud však byly problematické, nevydrží a rozpadají se,“ říká Martina Švábová a doplňuje: „Lidé však mají v oblasti vztahů spíše pozitivní zkušenosti. Zlepšení vztahu s partnerem nebo nalezení nového je častější než rozvody nebo zhoršení partnerského vztahu.“ To potvrzuje i Tomáš Vašák: „Základní vlastností vztahů je posilování soudržnosti v zátěži. Malichernosti, které do té doby rozčilovaly, jdou stranou. Roste schopnost tolerance a zároveň ohrožení jasně ukazuje, jak důležitý pro nás partner je.“ U dlouhodobých nemocí a úrazů s trvalými následky je však nutné hledat novou vztahovou rovnováhu. „Mozek má skvělou vlastnost hledat ve svém okolí příčiny a následky. Bohužel se tato jeho vlastnost mění ve vážných situacích na nevýhodu. Lidé hledají příčiny svého onemocnění nebo důvod úrazu. A bohužel snadno najdou iracionální vysvětlení situace, které může být pro vztah doslova velmi devastující. Například nemocný si zdůvodní, že infarkt dostal proto, že ho někdo (partner) rozčílil, a ne proto, že měl oslabenou cévní stěnu,“ uvádí Tomáš Vašák.

Jak Češi vnímají životní hodnoty?

Výzkum se zaměřil také na životní hodnoty obecné populace a jejich vnímání prostřednictvím pojištění. Kdyby si Češi mohli pojistit cokoliv tak, aby to nikdy neztratili, pojistili by si v životě především zdraví. Poté také povedené a spokojené děti a fungující rodinné vztahy. „Přestože zdraví je něco, čeho si nejvíce vážíme, životní pojištění má sjednané jen polovina populace,“ poukazuje na zajímavé srovnání výsledků průzkumu Petr Procházka. „Evolučně jsme získali schopnost myšlenky na svoji smrtelnost potlačit. Chováme se, jako bychom tu měli být navždy. Teprve s rostoucím věkem se k těmto tématům dostáváme. V mládí se jednoduše tématům ohrožení a budoucích starostí vyhýbáme. Dokonce na to máme lidové rčení. Raději o tom nemluv, nebo to přivoláš. Rozumné je však překonat nepříjemné pocity a zabývat se i možnými životními riziky. To, co nám pomůže správně se rozhodnout, je myslet na důsledky pro ostatní,“ říká Tomáš Vašák.

Malá anketa v ulicích – pro ilustraci vnímání životních hodnot Čechů

Co si lidé nejvíce závidí? A co by si pojistili, aby to nikdy neztratili? Zdraví, Lásku, Bohatství, Spokojené a povedené děti…

[embedyt] https://www.youtube.com/watch?v=cKbfgvSXk3M[/embedyt]

Komentáře lidí k důsledkům vážné životní situace

(dlouhodobé léčení z nemoci nebo úrazu, dlouhodobá péče o bezmocného člena rodiny, životní partner/ka zemřel/a)

Pracovní změny

Lidé často hledají alternativní zaměstnání, které je v jejich časových možnostech a fyzických silách.

„(Nádor na mozku) Chodím na castingy, občas dělám komparz, třeba na zábavní relace, to tleskáte a máte 500,- za 4 hodiny. Mám také žehlení, žehlím pro jednoho pána, platí mi 150,- za hodinu.“ Žena, 56

„(Péče o maminku) Musela jsem si najít novou práci, abych mohla být doma a pracovat z domu. Nemohli jsme být bez příjmu. Stávalo se nám, že od druhé poloviny měsíce jsme neměli na nákup.“ Žena, 43

„(Péče o manželku) Teď jsem OSVČ. Pracuji jako herec/komparz, to je s tou prací jistější. Já musím sladit jak časové možnosti, abych se mohl starat o manželku, tak finanční možnosti.“ Muž, 59

Finanční potíže

Největší finanční potíže prožívají lidé, kteří mají hypotéku.

„Po úraze jsem měla nemocenskou, po roce to přejde na invalidní důchod. Mám poloviční částku, 7420,-. Nájem v Praze je strašně drahý, řeším, co bude, asi se budu muset odstěhovat k mamince za Prahu.“ Žena, 33

„Viděl jsem, že moje nemoc nebude krátkodobá záležitost, měl jsem špatnou páteř. Dostali jsme se do finanční nestability, rozhodli jsme se prodat chalupu. Tím jsme vyplatili hypotéku.“ Muž, 43

„Začalo to, když jsme si vzali hypotéku. Za nějaký čas manžel onemocněl, byl nemocný zhruba 7 měsíců. Postupně jsme se dostávali do šílené dluhové spirály. On bral 18 tisíc čistého před nemocí, z toho mu vypočítali neschopenku.“ Žena, 43

„Táta podnikal sám na sebe jako řemeslník, něco jako hodinový manžel. Když onemocněl, byla jsem naštvaná, že rodiče nemají žádnou rezervu na hypotéku. Z maminčina platu se pokryla jen ta hypotéka a já jsem dělala na recepci a živila celou domácnost.“ Žena, 27

„Syn odešel z vysoké školy, aby vydělával.“ Žena, 49

Řešení finančních potíží

Lidé někdy nejsou připraveny na změnu finanční situace, rozprodávají majetek (pokud mají) nebo si berou půjčky.

„Finanční potíže byly veliké, prodala jsem po dědečkovi pole na Moravě, to pro mě byly dvě splátky za hypotéku. Chvíli jsem měla klid.“ Žena, 55

„Prodala jsem chalupu, bylo to ideální na konsolidaci hypotéky, tím jsem to splatila.“ Žena, 53

„Zrušila jsem 2 pevný linky, to je dohromady 600,-. Teď zruším manželovi mobil, on si stejně někdy nepamatuje ani moje jméno. Taky na energiích se dá hodně ušetřit. Když je někomu zima, vezme si župan.“ Žena, 53

„Dostala jsem vyrozumění od invalidního důchodu, ale asi 7 měsíců trvalo, než mi ho začali vyplácet. Musela jsem si najít práci, kde mi neplatili sociální a zdravotní. Po 8 měsících invalidního důchodu jsem si musela vzít půjčku.“ Žena, 39

„Když manžel zemřel, zjistili jsme, že měl půjčky a dozvěděli jsme se, co všechno dlužíme. Bylo to psychicky i fyzicky náročné. Rodiče vypověděli stavební pojistky, snažili se mi pomoct. Bratr vytěžil kus lesa, švagr přestal stavět a dal mi bezúročnou půjčku.“ Žena, 59

Vliv na vztahy

Problematické vztahy vážnou situaci většinou nevydrží. Ty harmonické ji zvládnou a ještě se posílí.

„V roce 2016 jsem měla nepříjemný úraz s rukou, pád na ledě. Byla jsem v nemocnici a do toho se na mě vykašlal přítel. Vyhrabala jsem se z toho, potom byl nový přítel. Jenže pak se do mě pustily nemoci, borelióza, játra, mononukleóza a přítel mě zase opustil. Když jste na to sám, je to hodně náročný.“ Žena, 33

„Odešla jsem od partnera, skončila jsem na nemocenské, byla jsem v nemocnici s plícemi a páteří. Do toho jsem měla půjčku. Skončila jsem v Bohnicích, tam bylo fajn.“ Žena, 39

„Jsem dlouhodobě nemocná, mám rakovinu, ale manželství mi vydrželo. Naopak nás to ještě víc stmelilo, vážíme si víc jeden druhého.“ Žena, 44

„U manžela se zjistilo, že má Alzheimera. Maminka má šrouby v kotníku a špatně chodí, tak se starám i o ni, manželovi padá kobliha z pusy. Nerozumím, proč se to stalo. A nevím, jak to přežiju.“ Žena, 53

„Starám se o svoji nemocnou ženu, která má vývod. Naštěstí nás to nijak nepoznamenalo, když jste konfrontovaní s takovou situací, srovnáte si v hlavě, co je důležitý.“ Muž, 59

„Manželka měla úraz páteře. Vidíte, že to toho druhého bolí a nic nezabírá, jen opravdu silné léky. Ten den je strašně dlouhý, není tam žádná změna, za den, týden, měsíc.“ Muž, 55

Změny v chodu domácnosti

Vážná situace proměňuje role členů domácnosti a dělbu práce v rodině.

„Než se mi stal úraz páteře, říkal jsem si, že se o rodinu nějak postarám. Pak jsem přešel do dlouhodobé neschopnosti a musela mě vyplácet pojišťovna.“ Muž, 43

„Snažím se rodinu nezatěžovat, už si se mnou užili dost. Úraz páteře, předtím mi našli tumor. Naštěstí jsem synovi nezkazila svatbu, měla jsem vycházky.“ Žena, 55

„Když je člověk nesoběstačný, to je peklo pro toho člověka i pro to okolí.“ Muž, 56

„Jsem pěkně vytočená, sestra a její muž se nechtějí zapojit do péče o maminku. Až to skončí, nebudu dál navazovat vztahy, mám toho dost. Udržuji je kvůli mámě.“ Žena, 53

„Všichni z mužovi strany od nás dali ruce pryč. Vytratilo se to, vyšumělo to.“ Žena, 54

„[Mám nezhoubný nádor na mozku a jsem v invalidním důchodu.]  „Teď budu pomáhat dětem starat se o vnoučata, oni ode mě tu pomoc očekávají.“ Žena, 56

Metodika průzkumu

Kvalitativní průzkum:

• Datum: leden–únor 2017
• Struktura: 6 mini skupinových diskuzí, 4 až 5 respondentů ve skupině
• Charakteristika vzorku: Lidé, kteří u sebe či ve své nejbližší domácnosti zažívají nebo v posledních pěti letech zažili vážnou životní situaci. Před vznikem vážné životní situace se jednalo o ekonomicky aktivního člověka.

Kvantitativní průzkum:

• Datum: leden–únor 2017
• Metoda sběru dat: CASI on-line dotazování
• Cílová skupina a velikost vzorku:
  1. obecná populace ČR (N = 1 000) 18–65 let ekonomicky aktivní
  2. lidé, kteří řešili v posledních pěti letech vážný úraz/nemoc a léčili se min. 6 měsíců (N = 186)
  3. lidé, kteří se min. 6. měsíců starali o bezmocného blízkého, který vyžadoval soustavnou péči (N = 144)
  4. lidé, kterým v posledních pěti letech zemřel partner/ka nebo manžel/ka (N = 100)